DIY a kreativní projekty

Vítejte v malém průvodci tvorbou dekorací technikou mozaiky! Ano, bude to trochu delší text, ale pochopte nás, nechtěli jsme vynechat žádnou drobnost, kvůli které by se vaše dílo nemuselo podařit.

I když je mozaika považována za jednu z nejobtížnějších výtvarných technik, existuje způsob, jak si s ní můžete pohrát i vy, jako někdo, kdo není mistr mozaikář a pro koho to není hlavní povolání, a to na jednodušších dílech. Možná vás k tomu podnítí rozbité dlaždice, které vám zbyly po rekonstrukci domu, možná vás inspirují různobarevné kameny, které najdete při procházce. Barevné sklo může být také základním materiálem pro vaši mozaiku a jako detaily se mohou objevit kousky drahých kamenů, mušle nebo podobné drobnosti, které pro vás mají určitou symboliku...

Na čem se mozaika tvoří?

Vzhledem k tomu, že se kostičky v mozaice (bez ohledu na to, zda jde o seriózní nebo hobby práci) spojují cementem nebo lepidlem na dlaždice, je důležité, aby podklad, na kterém pracujete, byl stabilní a pevný. Kromě toho, že to může být dílo na rovném podkladu, můžete uvažovat i o mírně zaoblených površích, jako jsou vázy nebo betonové květináče. Také to nemusí být dekorace výhradně do interiéru, ale může to být i detail ve vaší zahradě, například deska na vašem zahradním stole.

Pod pojmem „stabilní a pevný podklad“ máme na mysli něco, co se nebude ohýbat a tím vést k riziku, že cement nebo lepidlo časem popraská. Tedy neelastický a dostatečně silný podklad. Důležité také je, aby tento podklad nebyl ideálně hladký, ale doporučuje se spíše hrubší, drsný povrch, na který bude lepidlo/cement dobře přilnout.

Několik nápadů: keramické nebo betonové květináče a vázy, keramické a dřevěné rámy na zrcadla nebo fotografie, zeď, kterou jste předtím trochu narušili a vytvořili nerovný povrch, mozaika na stolech nebo jiném zahradním betonovém/kovovém/dřevěném nábytku. Samozřejmě, mozaiku můžete tvořit i na speciálně připraveném podkladu z MDF desky, kterou jste zarámovali dřevěným rámem, jen nezapomeňte, že u větších rozměrů je třeba do malty vložit i drátěnou konstrukci-armaturu nebo alespoň plastovou malířskou síťku.

Jaké materiály můžete do mozaiky zabudovat?

Kromě klasiky – oblázků a kamenných kostiček – můžete mozaiku skládat i z rozbitých dlaždic, rozbitého keramického nádobí, skla a přidat i nějakou neobvyklou drobnost z pevného materiálu. Můžete je kombinovat nebo se rozhodnout pouze pro jeden materiál – z technického hlediska by to bylo naprosto v pořádku, je to jen otázka vaší představy a estetiky.

Čím lámat kameny?

Potřebujete nástroj, kterým budete materiál lámat nebo řezat. Vzhledem k tomu, že doma pravděpodobně nemáte speciální mozaikářské kladivo a kovadlinu na lámání kamene a nemáte s tím ani zkušenosti, takže by bylo riskantní se do toho pouštět bez předchozího tréninku, bude nejlepší, když dlaždice a kameny vložíte do textilního pytle a pak klasickým kladivem vše roztlučete a budete doufat, že alespoň část vzniklých kostiček bude mít odpovídající velikost. Kleště mohou být užitečné, když je třeba kostičku upravit, ale buďte opatrní a chraňte se před úlomky, které mohou odletět směrem k vašemu obličeji.

Čím se kostičky lepí?

Varianta 1: Začneme od nejjednodušší možnosti – kostičky na podklad můžete lepit některým ze silnějších hobby lepidel. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu, mějte na paměti, že to nebude příliš trvanlivé dílo a že byste se museli (pokud nechcete, aby vaše mozaika vypadala naprosto amatérsky) snažit kostičky dokonale skládat a nenechávat mezi nimi prostor větší než 1 mm. Důležité je, aby měly všechny kostičky přibližně stejnou výšku. (proto by bylo nejlepší použít rozbité dlaždice, protože tak budete mít jistotu, že kostičky budou v jedné rovině, zatímco pokud použijete přírodní kámen, bude těžké kostičky opracovat tak, aby měly všechny stejnou výšku). Není to však podmínkou – rozdílná výška kostiček může naopak dodat vaší mozaice zajímavou texturu. Jednoduše nanesete lepidlo na podklad a do čerstvého budete lepit kostičky, necháte zaschnout a to je vše. V tomto případě nemusíte brát zvláštní ohled na to, na jakém podkladu pracujete – dřevo, keramika, kov... nebo dokonce silný karton.

Serióznější varianty jsou, když kostičky lepíte nebo vtlačujete/usazujete do hmoty, jako je malta nebo lepidlo na dlaždice. Tato technika se nazývá technika usazování nebo přímá technika. Vzhledem k tomu, že tyto materiály jsou po zaschnutí křehké, musíte pro podklad zajistit pevný materiál a je žádoucí, aby povrch, na který budete nanášet maltu/lepidlo, byl drsný, aby hmota dobře přilnula.

Když máte kostičky a podklad, je třeba připravit i hmotu. Lepidlo na dlaždice (č. 11 nebo č. 16) je jednoduchá možnost, protože ho koupíte v pytli a jen přidáte vodu podle návodu, abyste získali tekutou hmotu. Podobnou hmotu získáte, i když smícháte nejjemnější písek a dobře scezené vápno v poměru 1:1. Je důležité, abyste neudělali chybu a nepřipravili velké množství, ale jen tolik, kolik budete potřebovat pro těch pár hodin práce. Do hmoty můžete přidávat suché barevné pigmenty, abyste změnili její odstín.

Varianta 2: Tuto variantu můžete použít, když mají všechny kostičky stejnou výšku, a doporučuje se pro práci na zaoblených površích. Na kostičku naneste hmotu a přilepte ji na podklad, poté stejným způsobem přilepte každou další a ponechte mezi nimi mezeru 1–2 mm. Když zaschne, dalším krokem je pomocí široké špachtle nanést hmotu přes celou mozaiku, vtlačit ji do mezer a poté přebytek otřít měkkým suchým hadříkem (jako při spárování dlaždic).

Varianta 3: Doporučuje se pro rovný podklad, kolem kterého vytvoříte dřevěný rám, který bude držet lepidlo na dlaždice/maltu. Kostičky nemusí mít stejnou výšku, ale musíte si celou mozaiku dobře předem naplánovat. Proces spočívá v tom, že na podklad nanesete hmotu o tloušťce asi 1 cm a do ní usazujete kostičky, a poté malou malířskou špachtlí zarovnáte hmotu kolem každé kostičky. Zatímco to děláte (pokud používáte přírodní kámen, který nasává vlhkost z hmoty, kterou ho lepíte), mějte u sebe rozprašovač s vodou a občas kropte podklad, kostičky i nanesenou hmotu, aby mozaika rovnoměrně schla.

Mozaika samozřejmě vyžaduje schnutí několik dní a poté se stává mimořádně odolným dílem. Lakováním lakem na bázi rozpouštědel můžete změnit odstín přírodního kamene – bude vypadat jako mokrý, ale to není povinný krok.

Čtěte dále na našem blogu

• Ubrousková technika: Co je decoupage a jak se dělá?
• String Art — DIY obraz z hřebíků a nití krok za krokem
• 5 tipů pro originální novoroční dekorace
• Dunja Sirmium — mozaikářka s výjimečnou malířskou technikou